Když mi po letech napsala žena, která mě nechala v dětském domově, znovu se mi rozpadl svět — a já pochopila, kdo je moje skutečná rodina
Seděla jsem u kuchyňského stolu s dopisem v ruce a třásly se mi prsty, protože po letech ticha se ozvala moje biologická matka. Celé dětství jsem vyrůstala mezi cizími lidmi, v pěstounské péči a v dětském domově, a pořád jsem si nesla ten stejný pocit, že mě někdo nechtěl. Nakonec jsem ale pochopila, že rodinu netvoří krev, ale ti, kteří u mě zůstali i ve chvílích, kdy jsem byla těžká, zraněná a plná strachu.