Když máma konečně vyhodila sestru z domu, pochopila jsem, že jsem pro ně byla roky jen záchranná síť
Stála jsem v kuchyni s telefonem v ruce a poprvé v životě jsem necítila vztek na sestru, ale na všechny ty roky, kdy jsem pro mámu a babičku byla vidět jen tehdy, když potřebovaly pomoc. Když ke mně sestra přišla s jednou taškou a uplakanýma očima, otevřely jsme mezi sebou věci, o kterých se u nás doma nikdy nemluvilo. A právě v té nejhorší rodinné krizi jsem pochopila, že už nemusím celý život čekat, až si mě máma konečně všimne.