Ještě teď cítím, jak se mi sevřel žaludek, když se manžel najednou odstěhoval do vedlejšího pokoje a tvrdil, že je nemocný a nesmí nás nakazit. Několik dní jsem žila ve strachu, zmatku a vzteku, protože s námi skoro nemluvil a děti nechápaly, proč je táta odstrkuje. Když jsem nakonec zjistila pravdu, nezlomila mě jeho lež tolik jako to, jak dlouho v sobě nesl bolest úplně sám.