Nikdy nezapomenu na noc, kdy jsem v nemocnici bojovala o život svého syna a slyšela slova, která mě zlomila. To, co mělo být místem naděje, se proměnilo v boj s předsudky a penězi. Tehdy začal příběh, který změnil naši rodinu, ale nakonec i životy dalších.
Stojím uprostřed svatebního sálu v centru Prahy, v obleku půjčeném od kamaráda, a cítím se jako vetřelec na vlastní svatbě. Jmenuji se Tomáš Novotný, pocházím z paneláku na Jižním Městě, a dnes si beru Kláru Dvořákovou, jejíž rodina vlastní půlku Vinohrad. Ale když se sálem rozléhá smích a šepoty o mém otci, uvědomuji si, že nikdo z těch lidí nikdy nepoznal, jaký doopravdy byl.
Jmenuji se Petr a jsem otcem patnáctileté Aničky, která chodí na jedno z nejlepších gymnázií v Praze. Můj příběh je o bolesti a bezmoci, kterou jsem cítil, když jsem viděl, jak peníze a společenský status začaly rozdělovat děti ve třídě mé dcery. V boji proti této nespravedlnosti jsem narazil na odpor, který navždy změnil mě i naši rodinu.
Jmenuji se Lucie a každý den bojuji s pocitem nespravedlnosti. Můj manžel Tomáš má bohaté rodiče, kteří nám ale odmítají jakkoliv pomoci, i když se snažíme dát našemu synovi to nejlepší. Někdy mám pocit, že naše rodina je rozbitá nejen kvůli penězům, ale hlavně kvůli nedostatku pochopení a lásky.
Celý život jsem byla jen ‚ta dcera uklízečky‘. Na maturitním plese se ale všechno změnilo. Ten večer mi ukázal, že moje hodnota není v penězích, ale v tom, kým opravdu jsem.
