Když jsem při mytí bezmocného tchána objevila na jeho zádech jizvu z vězení, zhroutil se mi celý obraz rodiny, do které jsem se vdala
Nikdy nezapomenu na chvíli, kdy jsem při obyčejné hygieně u nemocného tchána uviděla na jeho zádech staré jizvy a kus nápisu, který nevypadal jako nehoda, ale jako cejch minulosti. V tu sekundu mi došlo, že manželovy roky opakované zákazy, abych s jeho otcem nikdy nebyla sama, nebyly přehnané, ale zoufalé. Teď v sobě nosím odpor, lítost i vztek a nevím, jestli ještě dokážu pečovat o člověka, kterého jsem neznala, ani žít v rodině, která mi tolik let lhala.