Seděla jsem na chodbě úřadu se složkou v ruce a v tu chvíli mi došlo, že moje svatba není začátek nového života, ale past, do které mě pomalu tlačili dva lidé, kterým jsem věřila. Místo radosti z příprav jsem týdny polykala ponižování od budoucí tchyně a mlčení od muže, který mě měl chránit. Když jsem pak zjistila, že na našem bytě visí obrovské dluhy a oni mi o tom vědomě lhali, zhroutilo se ve mně úplně všechno.