Tchyně nám chodila do bytu s vlastními klíči. Mlčela jsem dlouho, dokud nezmizely šperky po babičce
Nikdy nezapomenu na chvíli, kdy jsem otevřela prázdnou šperkovnici po babičce a došlo mi, že už nejde jen o narušené hranice, ale o něco mnohem bolestivějšího. Dlouho jsem poslouchala, že je tchyně jen stará žena a že mám být v klidu, ale mně se mezitím doma ztrácely věci a s nimi i pocit bezpečí. Nakonec jsem donutila manžela postavit se mezi mě a svou matku a říct jí, že klíče musí vrátit, i když to naši rodinu roztrhlo napůl.