Stála jsem v cizí garsonce a v hlavě už viděla postel pro svou dceru, i když mi něco uvnitř říkalo, že je všechno nějak moc rychlé. Moje dcera mě varovala, že prodávající není v pořádku, ale já byla unavená, zoufalá z nájmů a chtěla jsem konečně vlastní střechu nad hlavou. Když jsem zjistila, že ta žena bere zálohy od více lidí najednou, pochopila jsem až bolestně pozdě, že jsem měla víc věřit vlastnímu dítěti.