Stála jsem uprostřed cizího obýváku s krabicí hrnků v náručí a poprvé jsem naplno pochopila, že láska k muži ještě neznamená místo v jeho rodině. Každý můj malý krok narážel na ticho, odmítání a pohledy, které bolely víc než křik. Dlouho jsem nevěděla, jestli mám vydržet, nebo odejít, ale pak se mezi námi objevilo něco, v co jsem už skoro nedoufala.