Stála jsem na chodbě s bábovkou v ruce a dívala se na zavřené dveře bytu svého syna, za kterými zůstalo ticho horší než jakákoli hádka. Dlouho jsem si namlouvala, že jen chráním rodinu před chladnou a odtažitou ženou, která si mého syna nezaslouží. Až když se narodila moje vnučka, došlo mi, že jsem neviděla skutečnost, ale jen své vlastní předsudky a strach.