Vlastní domov se mi v pražském paneláku změnil v past a nejhorší bylo, že mi to doma nikdo nevěřil

Vlastní domov se mi v pražském paneláku změnil v past a nejhorší bylo, že mi to doma nikdo nevěřil

Stála jsem v ponožkách na studené chodbě našeho paneláku a dívala se na pytel s odpadky, který mi někdo postavil přímo přede dveře, jako by mi tím chtěl něco vzkázat. Dlouhé měsíce jsem v Praze čelila psychickému tlaku od sousedky z vedlejšího bytu, která si uzurpovala celý dům a postupně proti mně poštvala ostatní. Nejvíc mě ale bolelo, že když jsem prosila o oporu vlastní rodiče, slyšela jsem jen, že přeháním a že se mám naučit vycházet s lidmi.