Seděla jsem u kuchyňského stolu naproti tátově nové partnerce a měla chuť odejít dřív, než vůbec promluví. Dlouho jsem si namlouvala, že za moje napětí, hádky a chlad může ona, jenže pravda byla mnohem horší a bolela víc. Nakonec jsem musela přiznat, že neutíkám před ní, ale před vlastním smutkem po mámě.