Nikdy nezapomenu ten den, kdy do dveří našeho bytu vstoupil Adam, nevlastní bratr, o existenci kterého jsem do té chvíle skoro nevěděl. Po smrti rodičů jsem si myslel, že už mě nic horšího nemůže potkat, ale to nejhorší teprve mělo přijít – přišel o všechno, co jsem považoval za svůj domov. Zbyly jen vzpomínky, hněv a otázka, co ze mě vlastně zbylo.