Nikdy nezapomenu na večer, kdy nám syn u kuchyňského stolu řekl, že chce prodat náš rodinný dům a z peněz si v Chorvatsku založit nový život. Seděla jsem tam, dívala se na zdi, které jsme s mužem deset let budovali po práci, po víkendech, z půjček a odříkání, a měla jsem pocit, že se mi hroutí něco mnohem většího než jen střecha nad hlavou. Nakonec jsme mu dům nedali, ale pustili jsme ho pryč a nabídli pomoc jinak, i když to bolelo víc, než bych si kdy uměla představit.